Spolu s architektem Václavem Králíčkem a týmem dalších spolupracovníků jsme vypracovali soutěžní návrh na úpravu Malostranského náměstí v Praze. Návrh vycházel z důkladného studia urbanistické historie místa a především pak z odkazu Giovanniho Domenica Orsiho, Kryštofa Dientzenhofera a dalších architektů, kteří se podíleli na vybudování komplexu bývalé Jezuitské koleje a kostela sv. Mikuláše. Pro část komplexu jsme navrhli nové využití, jež by umožnilo zprůchodnění a otevření veřejnosti. Další významnou inspirací byly stopy historického sváru mezi monarchistickou a republikánskou tradicí českého státu. Na tento motiv lze navázat navrácením dříve odstraněných umělecky hodnotných sochařských děl. Tolik diskutovaný pomník maršála Radeckého, který v minulosti ustoupil tramva­jové trati, jsme umístili na horní část náměstí, jež je pojata jako formálnější „Vlašské náměstí“. Na spodní, civilnější „Besední náměstí“ jsme navrhli vrátit pomník E. Denise. Proces navrhování byl prodchnut snahou snížit dopravní zátěž náměstí, ale nezbyt­né dopravní funkce zachovat. Jen mírnou korekcí prošla trasa tramvaje a silnice v dolní části náměstí, více je pak omezen vjezd na horní část a počet parkovacích stání. Místo původního parkoviště je nahrazeno víceúčelovou plochou ohraničenou terénními schody. Na celém náměstí jsou také doplněny nové stromy, mobiliář, pítka a kamenná fontána před průčelím chrámu sv. Mikuláše.

Jiří Voslář

Soutěžní návrh revitalizace dolní a horní části Malostranského náměstí, Praha 1

Obec Unhošť je doložena již ve 2. polovině 13. století. V roce 1329 byla městečkem s kostelem a farou. Koncem 18. století byla povýšena na město. Náměstí bylo založeno v mírném svahu jižním směrem od kostela, uliční síť se utvářela postupně. Určující byla vždy pozice kostela sv. Petra a Pavla s dominantní vertikálou věže. Náměstí si svůj původní uzavřený tvar udrželo až do 2. poloviny 20. století, kdy byla v kvůli připravované stavbě obchodního střediska necitlivě vybourána souvislá zástavba na jeho severovýchodní straně a kdy byl rozšířen i průtah silnice od Prahy. Předimenzované dopravní řešení narušilo plochu náměstí natolik, že přestalo být vnímáno jako celek (tomuto dojmu přispěl také již dříve vytvořený parčík uprostřed náměstí s některými nepříliš šťastně zvolenými typy zeleně). Po prostudování historických pramenů, jejichž bohatým zdrojem bylo místní muzeum, jsme si pro svůj návrh do veřejné architektonické soutěže stanovili několik zásad. V první řadě bylo nutno navrátit Václavskému náměstí uzavřenou formu a přitom nenásilně evokovat polohu původní zástavby jako připomínku historie místa; objekt Městského úřadu měl být kompozičně zdůrazněn. Dále bylo třeba v zájmu zvýšení bezpečnosti pěších v centru města zpomalit rychlost aut projíždějících od Prahy a tímto potlačením dopravního tahu spojit náměstí znovu do jednoho celku. Organizované parkování jsme řešili s ohledem na obchody a provozovny; parkovací místa slouží i návštěvníkům Městského úřadu. Bezpečnou zónou pro pěší a děti je víceúčelová plocha, kde je možné pořádat koncerty, poutě, sezónní trhy i další zábavné akce. Obnovila se původní dlažba a na náměstí se instaloval kvalitní městský mobiliář (lavičky, lampy veřejného osvětlení, odpadkové koše apod.). Výsadbu řešil náš návrh tak, aby zeleň plochu vhodně doplnila. Uvedenou koncepci jsme posléze obhájili na veřejných shromážděních i před zástupci města. Výsledkem dobré spolupráce našeho ateliéru s městem Unhošť byla realizace pěších obytných ulic a návrh víceúčelové haly při místní škole.

Zajímavá konfigurace terénu na ostrohu nad řekou Jizerou v blízkosti Mladé Boleslavi činí z obce Bradlec výjimečné místo pro individuální bydlení i pro rekreaci. V poměrně krátké době došlo v obci k mimořádnému nárůstu počtu obyvatel, a proto bylo nutné zajistit soulad mezi hodnotným krajinným prostředím s původní zástavbou na straně jedné, a novou výstavbou na straně druhé – jak z hlediska urbanistického, tak i architektonického, se zvláštním zřetelem na rozlohu a tvar veřejných ploch. Obec Bradlec si byla složitosti řešení vědoma, a proto vypsala v roce 2002 veřejnou architektonickou soutěž na vyřešení nové centrální zóny obce. Na základě jejích výsledků jsme v roce 2003 vypracovali regulační plán. Zklamáním pro nás i pro představitele obce byl nezájem ze strany investorů o výstavbu.

Bradlec, centrální zóna obce