V roce 1862 navrhl architekt Ignác Řechka pro zastávku Řevnice strážní domek, který byl s ohledem na očekávaný výletnický provoz zvětšen o vestibul, dvě čekárny a kancelář. V roce 1883 byla zastávka změněna na stanici a výpravní budova zvýšena o patro. Po zestátnění České západní dráhy v roce 1895 nahradila již nevyhovující původní výpravnu nová budova. Stará výpravna jako provizorní ubytovna a sklady sloužila až do devadesátých let 20. století, kdy byla prodána do soukromých rukou. Vroce 2017 firma 2Q spol. s r.o. chátrající objekt přestavěla na pivovar. Stará budova nádraží v Řevnicích si přes celou řadu pozdějších necitlivých zásahů zachovala půvab nádražních objektů postavených za Rakouska-Uherska. Toho jsme se spolu s investorem rozhodli využít a v rámci možností obnovit vzhled typizované drážní budovy z 2. poloviny 19. století. Její hmota se naštěstí nezměnila, bylo pouze odstraněno dekorativní členění fasád a změněny formáty oken. Obnovili jsme proto charakteristické členění fasád římsami a lisénovými pásy a vrátili dvoukřídlová ven otvíravá okna osazená mírně za fasádou lemovaná profilovanými šambránami. Při obnově jsme vycházeli z historické fotografie. V interiéru jsme upravili původní čekárnu s prodejem lístků v přízemí pro konzumaci piva vyráběného v minipivovaru v 1. patře. Do podkroví jsme vložili zázemí pro personál. Staré kamenné schody a fragmenty teracových podlah jsme zachovali. Provoz minipivovaru s venkovním posezením a zázemí pro návštěvníky na ploše zhlaví nádraží v Řevnicích doplnilo a oživilo oblíbenou cyklistickou trasu podél Berounky. Ve spolupráci s obcí Řevnice se připravuje rozšíření provozu o půjčovnu kol s opravnou a posezení u dřevěného skladu (Dřeváčku).

Řevnice, rekonstrukce drážního objektu na minipivovar, situace

Historie hospodářského dvora v Dolních Břežanech je úzce spjata se zámkem, který byl původně tvrzí, poprvé připomínanou v roce 1332. Roku 1715 koupil Dolní Břežany pražský arcibiskup František Ferdinand, hrabě z Küenburku, a připojil břežanské ­panství k panství pražského arcibiskupství. Tomu patřil zámek až do roku 1945 a znovu od 90. let 20. století, kdy jej získalo v restituci. Hospodářské zázemí mělo vlastní vývoj. V 2. polovině 20. století užívalo hospodářské objekty zemědělské družstvo. V roce 2012 byla většina budov dvora zbourána, aby uvolnila místo nové výstavbě výzkumného centra. Zachováno zůstalo pouze východní křídlo, kde byly původně stáje pro koně. Později v něm byly ustájeny krávy a v poslední době sloužil zdevastovaný objekt jako sklad a dílna. V roce 2012 zakoupila původní stáj rodina pana Olivy. Na základě referencí nás na počátku roku 2013 oslovili s představou rekonstruovat objekt na pivovar s výstavem 300 hl piva ročně, s navazující restaurací a ubytováním v podkroví. Vlastní stavba přinášela řadu překvapení; původní podlahy byly pod dodatečným navýšením téměř 1,5 metru hluboko, na stěnách se našly fragmenty žlabů, výjimečně komplikované byly úpravy krovů. Rekonstrukce proběhla v letech 2014–2015 a přes řadu technických i legislativních problémů se celý průběh vyznačoval mimořádně kvalitní spoluprací projektanta s investorem a zhotovitelem. Pivovar byl otevřen v polovině roku 2015 a krátce nato bylo Olivovo pivo oceněno řadou cen. Úspěšnost celého záměru nám pomohla k obdobné zakázce v jihokorejském Busanu.

Olivův pivovar, interiér restaurace

Olivův pivovar, průběh rekonstrukce

V polovině roku 1997 se na nás obrátila realitní kancelář s žádostí o pomoc při dopracování projektu novostavby módního ateliéru s navazující výrobou kloboučnického zboží firmy Karpet. Zásadním problémem zde bylo umístění provozního objektu do souvislé zástavby rodinných domů. Pro tuto novostavbu na nárožní parcele jsme zvolili dispoziční členění do tvaru T, svou atypičností nyní oživuje obytnou zástavbu. Průčelí je provedeno z režného zdiva kombinovaného s prosklenými plochami oken, nízká valbová střecha je krytá zinkovým plechem, pásová okna v průčelí nabízela atraktivní pohled do modelové dílny ateliéru a prodejny klobouků a módních doplňků. Stavba byla dokončena v roce 1999, provoz firmy pak prošel řadou proměn včetně postupného přesouvání výroby kloboučnického zboží do provozoven na Moravě a v Číně. V roce 2009 byl objekt upraven pro soukromé dětské studio Banbin, následně v roce 2014 na zdravotnické zařízení. V roce 2015 se do objektu nastěhovala technologická firma.

Karpet, Praha 4, výrobna klobouků