První panské sídlo nechal v Krásném Březně postavit před rokem 1568 Jindřich z Bünau ze saského rytířského rodu, který zanechal v severních Čechách řadu významných stavebních památek. Jeho syn Rudolf vybudoval v letech 1597–1606 zámeckou kapli a rozšířil Starý zámek. Na počátku 17. století byl postaven Nový zámek. V roce 1714 zdědil panství hrabě Johann Ludvík Richard Cavriani, který Nový zámek barokně přestavěl. Na přelomu 18. a 19. století byl Starý zámek upraven na byty panských úředníků a roku 1897 se zámecká kaple stala farním kostelem sv. Floriána. Zatímco Starý zámek byl zásadně přestavěn, kostel se zachoval téměř v původním stavu a patří mezi nejzajímavější ukázky tzv. saské renesance u nás. Zámek až do konce 90. let 20. století užívalo výpočetní středisko ČSD, které řadou postupných úprav a vestaveb naprosto zdeformovalo jeho dispoziční rozvrh. Po jeho vystěhování se dostal do majetku Ministerstva kultury a to jej přenechalo NPÚ, odbornému pracovišti v Ústí nad Labem. V roce 2008 byl kostel sv. Floriána prohlášen národní kulturní památkou.
Jednou z nejvýznamnějších zakázek, kterou jsme byli v SÚRPMO pověřeni, byla přestavba prelatury v areálu zbraslavského zámku na reprezentační zařízení Federálního ministerstva zahraničního obchodu. Vlastní stavba byla zahájena v roce 1984 a mimo objekt prelatury zahrnula i uložení ostatků Přemyslovců v kostele Panny Marie (spolupráce s Janem Solperou) a rozsáhlou rekonstrukci zámeckého parku. Tu pro nás na doporučení zástupce objednatele zpracovávalo oddělení zahradní architektury Brněnských výstav a veletrhů. Zbraslavským areálem tak začala naše mnohaletá spolupráce. V polovině 80. let 20. století nás vedoucí jmenovaného závodu Ing. Květoslav Vlček přizval k projektu regenerace zámeckého parku v Krásném Březně. Detailně rozpracovaný záměr nebyl realizován, ale získané kontakty v Ústí nad Labem nám zajistily objednávku na projekt řešící havarijní stav kostela sv. Floriána. V roce 1988 SÚRPMO zajistilo stavebně-technický průzkum, na jehož základě byl připraven projekt provizorního zastřešení a snížení terénu pro řešení enormní vlhkosti. Vyprojektované práce byly do konce roku 1991 postupně realizovány.
V roce 2007 jsme se zúčastnili výběrového řízení na zpracovatele prováděcí projektové dokumentace na rekonstrukci zámku v Krásném Březně (autorem předchozího stupně byl Pavel Červený z ateliéru ARCHITEP z Hradce Králové). Investora zastupovala nově jmenovaná ředitelka ústeckého pracoviště NPÚ Eva Balaštíková. Ta se stala v dalších letech energickým koordinátorem obnovy celého areálu. Bylo nesmírně zajímavé sledovat, jak se po odstranění všech utilitárních vestaveb objevuje původní rozvrh zámku. Do Starého zámku jsme umístili kanceláře a archivy, do Nového zámku vedení a přednáškový sál. Zcela nově jsme vyřešili zastřešení nádvoří, které původně realizovalo ČSD, vznikl zde působivý výstavní prostor. Ve sklepích jsme použili hliněné omítky, které mají pozitivní vlastnosti při zvýšené vlhkosti a vypadají zde velmi přirozeně. Rekonstrukci provedla firma STAMO Děčín a NPÚ zahájilo v zámku provoz na počátku roku 2011.
Po ukončení prací na zámku byla zahájena obnova kostela sv. Floriána, bývalé zámecké kaple. V předstihu jsme aktualizovali zaměření, průzkumy i přípravnou dokumentaci a v roce 2010 jsme zpracovali prováděcí dokumentaci. Ve výběrovém řízení zvítězila firma STAMO Děčín, která využila své zkušenosti z rekonstrukce zámku. Hlavním problémem kostela byla mimořádně vysoká vlhkost. K jejímu odstranění jsme navrhli systém dutin s přirozeným i řízeným prouděním upravovaného vzduchu. Po řadě realizací jsme si chtěli ověřit způsob, jakým vzduch v izolačních dutinách proudí a jaké má na vstupu i výstupu parametry. Na následné dlouhodobé sledování byl vypsán výzkumný úkol „Indikace účinnosti sanačních opatření v kostele sv. Flo­riána“, na kterém se podílíme ve spolupráci s ústeckým pracovištěm NPÚ a s Kloknerovým ústavem ČVUT. Sledování hodnot probíhá od konce roku 2011.
V interiéru kostela se nachází unikátní renesanční oltář vyřezaný z alabastru, jehož figurální výzdoba byla provizorně umístěna v městském muzeu. Po zrestaurování oltáře byla do kostela vrácena. Stávající zničené varhany, které nahradily původní renesanční a které byly okolo roku 1900 darovány muzeu, byly vyměněny za jiné. Do oken se vsadily kopie vitráží a do věže byl místo zvonu ukradeného a zničeného v 90. letech 20. století zavešen zvon nový. Ke vstupu do kostela se vrátila kopie pamětní desky obětem 1. světové války. Kolaudace dokončeného díla proběhla v roce 2014.
Přístup do věže kostela je přes hřbitov z roku 1788, na jehož pozemek je protažena krypta pod věží. Vzhledem k tomu, že byl dávno nevyužívaný a zdevastovaný, uzrála v průběhu obnovy myšlenka na jeho rehabilitaci. V roce 2012 se uskutečnil převod z majetku obce Neštěmice na Ministerstvo kultury. Obnova hřbitova byla ukončena v závěru roku 2014. Kostel je dnes přístupný návštěvníkům, slouží pro bohoslužby i jako koncertní síň. Zajímavostí jsou věrné kopie alabastrových reliéfů z nedochované kazatelny, jež byly zhotoveny moderní technologií v kamenické škole v Hořicích.

Oltář kostela sv. Floriána

Kostel sv. Floriána, kopie reliéfu z nedochované kazatelny

Kostel sv. Floriána, půdorys

Chebský hrad je kulturní památkou středoevropského významu. Jedná se o jedinou císařskou falc na území České republiky a o jednu z nejlépe dochovaných štaufských falcí vůbec. Dochovaný objekt dvojité kaple i torzo paláce jsou jedinečnou ukázkou románského stavebního umění. Hradní areál v sobě skrývá rovněž doklady původního slovanského osídlení tohoto území a jeho pozdější německé kolonizace. V neposlední řadě se jedná o významnou pevnost, která chránila vstup do Českého království a vyvíjela se podle dobové úrovně pevnostního stavitelství; její obranyschopnost byla ve válečných konfliktech s různými výsledky opakovaně prověřována.
V 90. letech 20. století byl hrad v restituci vrácen městu Cheb, které považuje obnovu hradního areálu za jednu ze svých priorit. Na základě výsledků architektonické soutěže, kterou město vyhlásilo v roce 2004 za přispění Evropské unie, náš ateliér vypracoval a obhájil studii celkové koncepce využití Chebského hradu. Návštěvník má možnost seznámit se se všemi etapami historického a stavebního vývoje areálu. Slovanské hradiště připomínají kamenné náhrobky ponechané na místě nálezu, předštaufský hrad je naznačen v dlažbě vyznačenými obrysy zaniklých staveb a štaufský hrad se představuje dochovanými stavbami kaple, paláce a Černé věže a dále upravenými archeologickými nálezy zaniklých staveb. Na vývoj opevnění hradu a jeho postupné začleňování do městského opevnění poukazuje připomínka zaniklého Václavského hradu a Mlýnské věže. Významnou epizodu třicetileté války (zavraždění Valdštejna a jeho důstojníků) připomíná upravené torzo Gordonova domu. Barokní pevnost je reprezentována stavbou kasemat, bastionů a hradeb a plánovanou expozicí v jejich prostorách. Během prohlídky areálu je návštěvníkovi umožněn nerušený výhled na město, řeku a okolní krajinu.
Zásadním podnětem pro zahájení prací na hradě byla „Krajinná výstava bez hranic, Marktredwitz–Cheb“ pořádaná v roce 2006. Hrad i opevnění města byly součástí výstavního okruhu. V průběhu roku 2005 byl obnoven vzhled hradu z období barokní pevnosti a při­pravily se projekty nového provozního zázemí a výstavního prostoru s expozicí.
V roce 2007 byla dokončena rekonstrukce jihozápadních kasemat a byla připravena projektová dokumentace řešení havarijního stavu hradního paláce a Mlýnské věže. Oprava byla zahájena v roce 2009 a po dokončení pokračovala v dalších letech obnova barokního opevnění. Oprava jeho cihelného zdiva byla prováděna kvalitními cihlami získanými z demolovaných objektů zrušených cihelen v okolí. Diskuze proběhla nad rozsahem prací při rekonstrukci jihovýchodních kasemat. Záměr byl zpracován ve variantách, na výsledné řešení bylo v roce 2010 vydáno stavební povolení; stavební práce byly zahájeny na jaře 2012. Vybraná odborná firma podcenila náročnost rekonstrukce a v polovině roku ze zakázky odstoupila.
Město Cheb nám zadalo také obnovu částí barokního městského opevnění. Projektovou dokumentaci jsme průběžně upravovali podle výsledků archeologického průzkumu a po konzultacích s archeologem Okresního muzea v Chebu Pavlem Šebestou. Cheb je historické město mimořádného významu, a proto jsme byli představitelům města vděčni i za další zakázky na projekt obnovy městského opevnění, včetně věží v ulici Obrněné brigády a na projektovou dokumentaci regenerace minoritského kláštera.

Chebský hrad

Černá věž, Chebský hrad

Opravený bastion v opevnění Chebského hradu

Hrad Kunětická hora, jehož zříceniny stojí na osamocené vyvřelé kupě nedaleko Pardubic, je nepřehlédnutelnou dominantou okolní krajiny. Byl založen kolem roku 1300 a za pánů z Pernštejna, kteří jej získali v roce 1491, byl velkolepě přestavěn. Po dobytí a zpustošení švédskými vojsky v roce 1645 byl hrad opuštěn, udržovala se zde pouze kaple. V 19. století byla část hradního areálu odlámána při těžbě kamene, což ale znásobilo snahy o jeho záchranu. Těžba byla ukončena až v roce 1917 a hrad přešel do péče Muzejního spolku v Pardubicích.
Ve 20. letech 20. století byl architekt Dušan Jurkovič pověřen zpracováním návrhu na celkovou rekonstrukci hradu, z níž se však uskutečnila pouze část v rozsahu „šesté brány“, západního přístavku a severní fronty budov až po hradní kapli. Interiéry rekonstruovaných částí se vyznačovaly vysokou úrovní uměleckořemeslného díla, která je pro Jurkoviče charakteristická. Po 2. světové válce práce na obnově hradu nepokračovaly, a naopak některé zachovalé části pernštejnského opevnění byly ničeny novostavbou vodojemu a plánovanou stavbou lyžařského můstku. Celkově zchátralý stav hradu ještě zvýraznila nedokončená přestavba „Jurkovičova“ západního přístavku na restaurační provoz, s níž se začalo roku 1988, ale pak byla ponechána ve stavu rozestavěné hrubé stavby s provizorní střechou.
V roce 2002 uspěl náš ateliér v soutěži, jejímž cílem bylo vyhledat architekta hradu Kunětická hora a kterou vypsal Národní památkový ústav v Pardubicích. V následujících letech vznikly projekty na rekonstrukci objektu „šesté brány“, včetně opravy vybraných interiérů architekta Jurkoviče, a dále návrh, který řešil přestavbu hospodářského objektu na provozní zázemí správy hradu. Zajímavým úkolem byla revitalizace opevnění mezi 3. a 4. bránou, včetně fragmentů bastionu a náhrady, v minulosti zasypaného, padacího mostu za pevný dřevěný. Ve spolupráci se znalcem lidových řemesel Luďkem Štěpánem jsme do opravené studny instalovali rumpál, jehož převod byl proveden tradičním sekernickým způsobem. Naším dalším projektem byla úprava nádvoří dolního hradu v roce 2014. Od roku 2006 se projektově připravené akce také provádějí, vzhledem k omezeným finančním prostředkům postupně. V roce 2016 jsme připravili dokončení obnovy 6. brány včetně havarijních staveb.

Kunětická hora, půdorys objektu šesté brány

Zámek v Jílovém (okres Děčín) stojí na místě bývalé vodní tvrze zmiňované již ve 14. století. Tato tvrz byla později přestavěna na renesanční zámek, který byl postupně dále upravován dle potřeb majitelů. V roce 1932 děčínští Thunové prodali děčínský zámek československému státu a přestěhovali se do jílovského zámku, který si pro tyto účely nechali adaptovat. Rodinu Thunů, kteří zde žili do roku 1945, vystřídalo zemědělské učiliště. Koncem 90. let 20. století získalo objekt zámku město Jílové, které se zde rozhodlo vybudovat kulturní centrum obce a v této věci také oslovilo náš ateliér. Naším společným cílem bylo učinit zámek přitažlivým pro širokou veřejnost a přitom zachovat jeho charakter panského sídla, které se vyvíjelo od středověku téměř do současnosti.
Rekonstrukce zámku (včetně zámeckého parku) byla vzhledem k omezeným finančním prostředkům města rozdělena do několika etap. První etapou byla obnova technické infrastruktury a přízemí, kde byla umístěna obřadní síň a městská knihovna. V druhé etapě bylo rekonstruováno 1. patro s krbovým sálem, které dnes slouží pro společenské akce. V dalších etapách bude rekonstruováno 2. patro, podkroví a vnější plášť.
Představitelům obce v čele se starostou Petrem Schlösingerem se podařilo získat dotaci na regeneraci centra, které zahrnuje Mírové náměstí včetně bezprostředního okolí a zámecký park. Projektovou dokumentaci jsme připravovali od roku 2001, schválené plošně náročné řešení bylo realizováno v letech 2009–2010. V celém území byly rekonstruovány inženýrské sítě a revitalizována nebo nově vysázena zeleň. Náměstí získalo nové povrchy, moderní mobiliář a dvě umělecky výrazné kamenné kašny (autorem je Tomáš Rafl). Zámecký park byl nově oplocen, sportovní areál byl přebudován na víceúčelové hřiště a prvky drobné historické architektury byly restaurovány. Dostavba centra a uzavření náměstí bude již pravděpodobně úkolem pro soukromé investory. Celá centrální zóna včetně zámku je dnes hojně využívána.

Zahrada zámku, Jílové